|
|
||||
|
Nové články Zpravodajství Kronika PORGská Ankety Rozhovory Výkřiky do tmy Knižní koutek Počítačové hry Praskající bubínky Literární patvary Křeče bránice Ostatní články Fotografie Downloady Freeware hry Programy Wallpapery Zajímavé odkazy Adresář e-mailů Redakce Echa Obsahy |
Robin Hobb - Krev a jed Robin Hobb je jedním z nových autorů, kteří se výrazněji prosadili na poli fantasy. Nedávno se mi dostala do rukou kniha Krev a jed, která je - jak už je neblahým zvykem - prvním svazkem zcela jistě pořádně rozsáhlé ságy Farseer. Neváhal jsem tedy a rozhodl se přečíst ji a zhodnotit. Nedopadlo to příliš dobře. Krev a jed v zásadě není kniha špatná, ale trpí několika podstatnými neduhy. Celá je pojata jako vyprávění Fitze, bastarda prince Chivalryho, následníka trůnu, který je vychováván k tomu, aby se stal úkladným vrahem ve službách koruny na hradě Buckkeep. Příběh je největší slabinou Krve a jedu. Rozvíjí se pomalu a dlouho je v podstatě o ničem, Fitz se potlouká po hradě, svými zvláštními schopnostmi komunikuje se zvířaty, učí se starat o ně, bojovat a v noci mívá sezení s Chadem, podivným a temným mužem, který ho cvičí v uměních černé práce, bez které se ani ten nejlepší král (kterým vládnoucí Shrewd rozhodně je) neobejde. Po čase Chivalry, který se právě kvůli Fitzovi vzdal nároku na trůn, umírá a Fitz dostává svůj první opravdový úkol - spolu s princem Veritym, nyní následníkem koruny, se snaží přesvědčit vévodu Kelvara, aby dostatečně obsadil strážní věc Watch Tower. Ačkoliv se tato banální a nezajímavá záležitost nakonec "zvrhne" v docela slušné dobrodružství, fakt, že z celé knihy zabírá sotva čtvrtinu, moc autorovi ke cti neslouží. A nejhorší ze všeho je konec - nekonec, který má čtenáře donutit koupit si další svazek. Nebojte se, milí vydavatelé - ANI MĚ NENAPADNE… Dalším záporem jsou jména a názvy - princové Chivalry, Verity, Regal, králové Taker, Ruler či Shrewd nebo snad lady Patience, kuchařka Cook, lady Hasty a další podobné zjevy, to opravdu o autorově velké nápaditosti nesvědčí. O to víc se mi vnucuje otázka, proč tato jména u všech rohatých nejsou přeložena? Copak každý ví, co znamená "chivalry"? Jinak se ale překlad (podobně jako sazba a korektury) povedl a neskřípe. Konečný dojem z Krve a jedu není veskrze záporný, jak by se z předchozích řádků mohlo zdát. Autorovy řemeslné kvality jsou více než slušné a vyprávění příjemně plyne. Možná kdyby kniha měla lepší obálku (ona je totiž neskutečně kýčovitá a jednolitě modrozelená), mohlo by vydavatelství Návrat prodat o pěkných pár výtisků víc…
Autor článku: Tomáš Krajča
|